Extrovertní samotářka

11. května 2012 v 22:37 | Pup-pup |  Rýmuju
Řeknu, co si myslím,
popíšu, co vidím,
zašeptám, co cítím,
a vůbec se nestydím.

Straním se lidem,
radši mluvím s dřevem.
Vyhnu se bolestím,
i několika neřestím.

Že to není dobré,
člověk tvor společenský,
ani trochu vhodné,
tyto mravy pro ženský.

Nejsem tu napořád,
tak budu svá,
i kdyby neřád,
jak druhým se zdá.
 


Ubohost vztahu

30. dubna 2012 v 2:32 | Pup-pup |  Rýmuju
Jsem více nešťastná než šťastná,
už ale neumím být samotná.
Každý den ten stereotyp,
každý den za ním musím jít.

Jak mě vyžírá můj vlastní sen,
jak majetnictví a žárlivost znám jen.
Žádné novinky, žádné vzrušení,
jen psychické a fyzické mučení.

A vše naprosto marné zdá se,
nic nenajdeš v hudbě a kráse.
Každá noc a každý den
stejně jako pod drnem.

Decorah Eagles

23. dubna 2012 v 0:41 | Pup-pup |  Na téma...
Jak často vidíte orla? Já ho viděla jen párkrát v životě a to jen díky Zayferos. Teď ale můžu 24 hodin sledovat krásný pár orlů se 3 mláďaty. Sleduji hnízdo ještě od té doby, než byla vůbec vejce nakladena. Teď už milé eaglets rostou jako z vody, jména nemá nikdo z orlů, je to jednoduché - Mother, Father a mláďátka D12,D13 a D14. Jejich obrovské hnízdo bylo vybudováno v roce 2007 poté, co předešlé bylo zničeno. Pár je spolu od téhož roku, spolu úspěšně vychovali již 11 mláďat, jak lze poznat z jmen (začlo se D1 a nyní už jsou mláďata D12 a víc :)). Hnízdo se nachází v americké Iowě (1.p. Iowa). Kolem hnízda je několik kamer, které orly nijak neruší. Samozřejmě je zde i jedna s nočním viděním. Sleduji je denně, takže už jen přidám link a dobrou noc :) Decorah Eagles zde

Zbytečnost slov

2. dubna 2012 v 19:30 | Pup-pup |  Rýmuju
K smutku je být člověkem
jen k samé ostudě
tím nejsprostějším tvorem
incipiens v záhubě

Trapný život zaslepených
neustálý běh za ničím
tisíce myšlenek ztajených
a já si tu zbaběle křičím

Stydím se za to být člověkem
ta odpudivost a hnus bytí
všechno je jen závislostí a návykem
krajinou věčného hnití

Mlčet neznamená nevědět
tisíce slov vím a přece mlčím
tu zkaženost vidím a nepromíjím
sama tvořím repulsiva svět

... nač to hluchým vyprávět?

Esence podmanivosti

15. března 2012 v 21:40 | Pup-pup |  Kecám
Zastavil se čas, hodiny pomalu odtikávají nemizející nekonečno hrobového ticha. Váhání a přerývavý dech signalizují obavy, které jsou silnější, než které lze překonat. Jednou se ale člověk musí pokusit a udělat ten příšerně mučivý krok nejistoty, nad jímž se za pár let zasměje jako u dobrého černého humoru. Ale v tu určitou chvíli nevnímá nic, než svoji osobu, tlukoucí srdce a zmatený mozek, kterýmžto se míhají surrealistické horrory s podmanivě temnou hudbou a symbolem bezmoci. Studený pot v zátylku a málatnost naznačují brzký konec a ortel vysvobození.

Zlato, co se třpytí a jiné

13. února 2012 v 14:54 | Pup-pup |  Fotím, fotí
Měla jsem ve čtvrtek před spaním čas, protože mi moje drahá polovička zabírala celou postel sebou a svým noťasem, tak jsem si něco trochu nafotila :-) U nás doma máme celkem dost šperků, tak bylo z čeho vybírat. Taky klasicky ještě pár jiných věcí - DIY pero, minivodka z Vídně, amuletek. Ten srdíčkový přívěsek (medailonek) se dědí po nejmladší dceři, takže připadne mně. Dřív jsem se o něj moc nestála, ale poslední dobou se mi začíná moc líbit :-) Stříbrné náušnice ve tvaru spirál jsem dostala od mamči na Vánoce, taky moc krásné. Přívěsek s L mám od nepaměti, snad od narození. Přívěsek s modrým kamínkem jsem dostala od babči na narozeniny a ty drobné náušničky s bílými kamínky byly mými prvními :) Zapomněla jsem tedy vyfotit ještě jedny moje zlaté náušnice, taky moc oblíbené, vzorované bez kamínků, ale co už :-))


Den za všechny prachy

13. února 2012 v 13:21 | Pup-pup |  Kecám
To se mi zas jednou neděle vyvedla. Spala jsem u mladýho a hned ráno jim prasklo topení. Tímpádem začali všichni běhat kolem toho. Muselo se rozbít prasklé žebro, vypustit z něj voda a utěsnit. V jednu to bylo hotové, načež se zjistilo, že nejde zatopit. Co to? Zamrzla expanzka. Led byl naprosto solidní, na takovém se dá na rybníku pijánko bruslit. Takže nový problém - rozehřát expanzku. Sebral se fén s účiností až 1000°C a roztávalo se a roztávalo. Musel se ze všech topení vypustit plyn a voda, načež se zjistilo, že je kdesi prasklá matica a druhá tam zas nesedí, tak nakonec se ani vůbe nezatopilo, tzn. od sobotního večera až snad doteď se tam vůbec netopí. Perlou všech problémů bylo, že nakone zamrzl i darling. Ona totiž chytrá matka nechala otevřené dveře do sklepa. Tak se rozmrazoval ještě darling, aby vůbec tekla voda. Ten se taky nakonec jako jediný zatím zprovoznil. V noci jsem nespala ani minutku a tak když jsem jela ráno v půl 5 domů, vykašlala jsem se na školu, lehla jsem a spala až doteď. Kdo ví, co mladej, protože ten už nešel do práce třetí den, snad z toho neonemocněl :P

Bída a láska

30. ledna 2012 v 20:22 | Pup-pup |  Rýmuju
Zavři očka a jdi spát
spánek je tvůj kamarád
zapomeň na trýzeň a hlad
tak jako už kolikrát

Dnes už naposledy spolu
pokládám tvé tělo dolů
do kolébky z písku a kamene
svrhnu tě a půjdu zpět do postele

Předčasné rozhodnutí rdousí mě
jak zbytečné bylo zabít tě
moje srdce odešlo spolu s tvým
tepem jeho posledním
a já se tak na lože odebírám
na lože z písku a kamene

Krasobruslení a staropanenský stav

29. ledna 2012 v 21:18 | Pup-pup |  Kecám
Zřejmě strašně stárnu. Jediné, čím se zabývám, je škola a přítel. Nemám jinak čas na nic, téměř ani na jakoukoliv kreativní tvorbu. Přiznávám tedy, že jsem si nenechala ujít ME v krasobruslení, kde Jevgenij Pljuščenko opět zazářil a vybruslil si zlatou medaili. On je pro led stvořen, byl požitek na něj koukat. Přestože má zraněné koleno, byl jednoznačným favoritem. Škoda, že letos nemíří na MS. Ale kromě toho jsem prostě mrtvá. Dokonce mě už občas přestává zajímat i sex (!!!). Neposlouchám moc hudbu, moc nepiju, nevím, kdy jsem si naposled pořádně zahrála poker... Začínám se toho děsit. Měla bych si užívat, ale mně to nějak nejde. Asi se ze mne stává velmi nudná partie, či co. Kytaru jsem v ruce nedržela ani nepamatuju, radši se chytám šachů. Foťák ani nevím kde je :( Znakem života je akorát to, že jsem byla u holičky a nechala jsem si kapku zkrátit vlasy, protože mi je nechtěla ostříhat úplně (už nemám dlouhé vlasy vůbec ráda). Pak jsem si vlasy sama obarvila. Chtěla jsem tmavě hnědou... No, a mám spíš černou :-D Čarodějnice jako vyšitá, ale nevadí, nevypadá to zas hrozně, ale tmavě hnědá by byla lepší. Chybí mi sníh, v naší oblasti nevydrží ani den. Chci se procházet ve sněhu, blbnout a stavět nahé ženské a mužská přirození, nebo necudné iglú. A taky fotky sněhových vloček a malebných krajinek beze stop lidskosti. Ach jo.

Hieronymus Bosch

22. ledna 2012 v 21:08 | Pup-pup |  Na téma...
Po dlouhé době malíř, který mě velmi zaujal. Tedy, ale že mu to trvalo, se mi ukázat, když už je dávno pod kytičkami :) Narodil se v 15. století v Nizozemí. Jeho obrazy vyžadovali především panovníci. Jeroen Anthoniszoon van Aken je jeho vlastní jméno, maloval úžasné, promyšlené a detailní obrazy, nad nimiž zůstává rozum stát. Wikipedie se zmiňuje i o tom, že byl předložen jako základní vzor pro pozdější surrealismus. Maloval témata především jako je zobrazování člověka, nebe a pekla. Obrazy skýtají mnoho démonů (což bylo také podání člověka) a odporných skutečností. Proto je zvláštní, že nikdy nebyl označen za kacíře a i ten nejkontroverznější křesťanský panovník (např. Filip II. Španělský, který podporoval inkvizici ve štvaní kacířu a neznabohů) vlastnil a obdivoval jeho obrazy. Pro ukázku vložím obraz, který mě tak zaujal, triptych Zahrada pozemských rozkoší:

Větší rozlišení si můžete prohlédnout na wikipedii, stojí to za to - zdroj.

Další články


Kam dál